Jak se chovat u lékaře-co po něm můžeme chtít

Všiml jsem si, že mezi čtenáři není zájem o informace právního rázu. Většinu zřejmě zajímají praktické rady pro běžný kontakt s lékařem.Základem péče o zdraví je prevence. Rád bych podotkl, že v době socialismu, byla prevence povinná, systém prevence byl skutečně jeden z nejlepších v celé Evropě, a to i v Evropě západní, lidé byli písemně vyzýváni k prohlídkám, kontrolám i očkování.Dnes se situace mění a bohužel, ne vždy dobrým směrem. Svoboda sebou přináší i celou řadu problémů, kdy břímě odpovědnosti je přeneseno ze státu na jedince. Nejsem zastáncem represí, ani příkazů, ale postrádám náhradní systém informací, který by suploval roli kontroly státem. Co tedy můžeme od lékaře chtít, co od něj můžeme požadovat, co bychom měli požadovat.

V případě, že nemáme žádné problémy a nejsme nemocni, tak můžeme chtít pravidelné kontroly biochemického složení moči, a to každé 2 roky.
V případě, že jsme nemocni, například máme chřipku, tak samozřejmě není od věci chtít toto vyšetření provést ihned, neboť onemocnění dýchacích cest často souvisí i s nemocemi močových cest.
Je zajímavé, že kromě vyšetření cholesterolu, a to od 18 let každých deset let (30, 40, 50, 60), nemáme v podstatě nárok na vyšetření krve, v případě, že nejsme nemocni. Opět doporučuji „využít“ nemoci k tomu, aby nám lékař vyšetření krve udělal. Nejde jenom o to, že získáme informace o krevním obraze, ale vyšetří se i funkce ledvin, jater, zjistí se, přítomnost zánětlivých procesů v lidském těle, je vhodné zjišťovat glykémii. Pro glykémii navíc platí, že se obvykle měří v 18 letech vašeho života a pak až ve 40 letech. Tento časový interval považuji za zcela nevhodný a nepatřičný, doporučuji glykémii měřit každých 5 let do 40 let, pak alespoň jednou za 2 roky. Podceňovat cukrovku se skutečně nevyplácí.
Po padesátce se obvykle každé 2 roky provádí test na okultní krvácení. Já si myslím, že vzhledem k tomu, že převážná část populace po 50 letech trpí na hemeroidy, je toto vyšetření spíše k ničemu, než k něčemu. Já sám doporučuji při jakýchkoli projevech krvácení z konečníku, provést rektoskopii, lépe však kolonoskopii. Přínosnost je jednoznačná, vyloučení problémů v této oblasti je zřejmé a jednoznačné. Vhodnost tohoto vyšetření i preventivně doporučuji již od 45 roku života. Na kolonoskopii preventivně máte nárok od 55 let každých deset let.
Dále máme nárok na EKG vyšetření a to od 40 let vždy každé 4 roky.
Muži mají nárok na preventivní vyšetření prostaty každé dva roky od 55 let.
Ženy mají nárok od 45 let na mamografii každé 2 roky. Navíc mají právo na gynekologické vyšetření každý rok po 45 roce života.
Jistě jste si všimli, že zde nehovořím o RTG plic, přestože kdysi bylo toto vyšetření pravidelné a bylo součástí prevence. Nemyslím si, že je rozumné se nechat často ozařovat rentgenem, ale od 40 let je vhodné si toto vyšetření nechat udělat jednou za cca 5 let.
Máme tedy jistý nárok na určitá vyšetření a kontroly v rámci prevence. Nemyslím si, že by v této oblasti byly zásadní problémy, někteří lidé pravidelné kontroly dodržují, jiní ne.
Nicméně si myslím, že je vhodné o sebe průběžně pečovat a své zdraví a zdravotní stav kontrolovat.
Nad rámec toho, co nám zdravotní pojištění garantuje, doporučuji  kontroly rozšířit o následující.
Pro celou řadu nemocí platí, že se rozvíjejí skrytě, tedy i řádově v letech, a my o tom nemáme ani potuchy. A pak je již mnohdy pozdě.
Zásadními vyšetřeními jsou:
1)    Komplexní laboratorní vyšetření krve.
2)    Vyšetření moči.
3)    Sonografické vyšetření vnitřních orgánů: jater, ledvin, sleziny, slinivky břišní, u žen vaječníků a dělohy, u mužů prostaty. Vše toto je možno neinvazivně vyšetřit. Já si myslím, že od 45 let by se toto vyšetření mělo provádět každý rok. Sonografické vyšetření nám umožní orgány vidět, je možné je podrobně prohlédnout, je vidět jejich struktura, jsou vidět jednotlivé části orgánů a skutečně dobře provedené sonografické vyšetření dokáže odhalit celou řadu problémů. Pro sonografické vyšetření navíc platí jednoduchá zásada. Jedno vyšetření nic neznamená, je vhodné vyšetření opakovat. Vyšetření by mělo být prováděno na stejném oddělení, je vždy nutné mít fotografie případných nálezů a je nutné nálezy vzájemně srovnávat. Z toho vyplývá, že když jsou tato vyšetření prováděna na různých pracovištích, tak lékař nemá k dispozici žádné záznamy pro srovnání, což podstatným způsobem snižuje výsledky tohoto vyšetření.
4)    Sonografické vyšetření prsních žláz u žen. Já osobně dávám přednost sonografickému vyšetření prsou u žen před mamografií. Mamografie je dosti bolestivá, neboť vám prso zmáčknou mezi dvě desky a pak je masivně ozáří RTG. Lékaři vám sice budou tvrdit, že množství záření je zanedbatelné, ale negativní vliv RTG záření na živou tkáň je jednoznačně prokázaný a prsní žláza je skutečně velmi citlivá na tyto vlivy. Proto doporučuji provádět pravidelná sonografická vyšetření prsou, a to i u velkých žláz. Je pochopitelné, že sonografický přístroj musí mít špičkové parametry a lékař, či lékařka musí tuto práci umět. Jestliže lékař najde při tomto vyšetření nějakou nejasnou část, pak buď má zásadní podezření, že zde může být problém, pak se vyplatí pro objasnění provést mamografii, anebo se mu jenom něco nelíbí, pak je vhodné sonografické vyšetření opakovat za 1-2 měsíce a dále postupovat dle výsledků. Tak jako tak je podstatně výhodnější a zdravější provádět vyšetření sonograficky.
5)    EKG vyšetření. Opravdu je nutné si uvědomit, že k poškození srdce může docházet i u velmi mladých lidí. Nejde zde pouze o infarkty myokardu, ale jde především o záněty srdce a osrdečníku u chřipky, viróz, či po bakteriálních infekcích. V takovém případě nejde o bolesti na hrudníku, spíše jde o pocity únavy, dušnosti, malátnosti. Jakmile přechodíte infekční onemocnění, pak riskujete poškození srdce.
6)    RTG vyšetření.
7)    Vyšetření prostaty by měl provádět urolog. Vyšetření se provádí několika způsoby. Jednak se nabírá krev, neboť z jejích výsledků se dá poznat, jestli je zde problém, či ne. Vyšetření per rektum zase ukáže tvar, povrch, citlivost a velikost. Sonografie ukáže vše podstatné. Prostatu bych doporučoval kontrolovat již po 45 roce.
8)    Gynekologické vyšetření je kapitolou samo osobě. Já zastávám názor, že žena, ženě rozumí lépe, takže spíše fandím gynekoložkám. Jako ženy mají stejné, či obdobné problémy jako jejich pacientky. Takže svým pacientkám doporučují léčbu, kterou sami již na sebe použili. Oproti tomu lékař doporučuje něco, co sám na sobě nevyzkoušel, tedy používá léčbu, kterou má ověřenou zprostředkovaně, přes jiné pacientky.
Vyšetření je celá řada a vážou se na onemocnění, které je lékařem léčeno. Proto nemá cenu tato vyšetření popisovat v tomto přehledu. Na druhou stranu si můžeme průběžně popisovat různá onemocnění a vše, co se k těmto onemocněním bude vázat. Dávám vám tímto prostor pro vaše dotazy. Ptejte se, uvidíme, jestli budu schopen konstruktivně odpovědět.